Em         C            Em

1. Prázdné dny já dobře znám,

         D             Em

   jsem ve svém světě sám,

           C          Em

   věčná tma mě provází,

         D          C

   komu něco neschází?



           D           C

*: Každý má svá trápení,

          D          Em C Em D

   tohle nikdo nezmění.



2. Všechna rána stejná mám,

   nikdy slunce nevídám,

   stejně tvář mi opálí,

   oči slzy zakalí.



            D            C

**: Když uslyším kroky blíž,

           D         G

    cítím, že mě políbíš.



   G         D           Em            C

R: Jsi tak něžná, tuším, proč tě jen nesmím znát,

   G        D       F            C

   doteky poznávám, jak ústa chtěj se smát,

   ruku mi prosím dej, odveď mě někam dál,

   a být jen s tebou, to jsem si vždycky přál. H



3. Chtěl bych vidět očí pár,

   chtěl bych vidět slunce žár,

   jakou modrou nebe má,

   koho vlastně objímám?



**: A co vlasy, jaké jsou,

    snad mi štěstí přinesou?



R: Jsi tak něžná, tuším, ...

              G  D           Em   C

   Vždycky přál, být jen s tebou,

            G    D          F        C

   jsi tak něžná, odveď mě někam dál,

   vždycky přál, být jen s tebou,

   jsi tak něžná.