Hm7             F#m

1. Už víš, proč lidé stárnou,

        G                       A

   tak náhle další mezník za tebou,

   Hm7                  F#m

   těch živých snů a přání,

              G                Hm          A

   jak náhle mizí noc pouhá a život půjde dál.

    D       A       G       A         G     Hm 



2. Už víš, proč touhy zvadnou,

   když svítá jak růže podzimní,

   jak chutná být ženou,

             G                  A

   to dnes už znáš, ve snech bylo líp.





     Em                     Hm

*: Prázdná duše tvá, kolik místa v srdci máš?

           G                       A  G A

   proto hledej dál, nelze stále spát!



    D         G

R: Ukradený sen, nic víc,

        Hm              F#m

   tak věz, že jednou přijde princ,

          G         A G A

   jenž zná touhy tvé.



   Vyjdi svému cíli vstříc,

   čekej od svých tužeb víc,

    G        Gm     D

   dobře víš, kudy jít.



3. Jak naivní a nezkušená,

   přesto krásná vírou v ryzí štěstí,

   jednou pochopíš, co to znamená,

             G                  A

   když vášeň pálí a vnímáš, jak tebou prochází.



*: Prázdná duše tvá, ...

R: Ukradený sen, nic víc,



           D         A       G      A

   Touha tvá, zklamaná, zaniká, umírá,

   zůstaň svá, hledej dál, šanci máš, znovu vstát,

                   D

   opět se začít smát.