Dmi            Gmi      Dmi          Gmi

1. Byl temný podzimní večer a mraky zhasily den,

         Dmi           Gmi          Bb        Dmi

   když na město padl těžký déšť a bušil do oken,

                      Gmi          Dmi             Gmi

   byl večer sedmého září, když se od moře vítr zdvih'

     Dmi         Gmi                 Bb          Dmi

   a oči spících otevřel, strach a hrůza byla v nich.



    Dmi                    F                 Dmi

R: Bouře nesla zkázu dál, bouře nesla zkázu dál to ráno,

                                    Bb             Dmi

   bouře nesla zkázu dál a s ní se vítr na město hnal.



2. To ráno se loučili muži jen s obavou od svých žen

   s nadějí, že snad se vrátí zpět, ta však marná byla jen,

   to ráno, když líbali ženy, ještě skrývala bouře svou moc,

   když naposled děti své objali pod nebem černým jak noc.

R:



3. Bylo ráno osmého září, když bouře začala řvát

   a bezmocní lidé ve svých ulicích o svůj život začli se rvát,

   ale bouře už drtila město a střechy domů byly pryč

   a příliv hnal moře stále blíž, vítr šlehal vlny jak bič.

R:



4. Byl večer osmého září, když se z bouře stal divoký rváč,

   bylo slyšet jen výkřiky zoufalství, hukot vln a dětskej pláč,

   tenkrát jsem viděl zeď u Galvestonu, jak chce držet moře zpět,

   ale mocný příliv a nápor vln jako hračku ji před sebou smet'.

R:



5. Já viděl bezmocné muže, jak s mořem chtěli se rvát,

   avšak jediná vlna s krutým posměchem smetla ty, co se nechtěli 

vzdát,

   já slyšel ženy a starce, dřív než ve vlnách utonou,

   jak prosí Boha ještě o pomoc, ten však odvrátil tvář svou.

R:



6. Kolem půlnoci hučící příliv sahal do výšky dvaceti stop

   a bezmocní lidé v temných ulicích našli pod ním svůj mokrý hrob

   a smrt, starý krutý mistr, když pak moře přestalo řvát,

   přišla se městem procházet a na své dílo začla se smát.

R:



7. Když pak vítr ztich' příští ráno a moře kleslo na svůj břeh,

   všichni živí vzhlédli k nebesům s díky Bohu na svých rtech,

   můžeš povídat o tom svým bratrům a přátelům vyprávět,

   však ten příběh o hrůze v Galvestonu nikdy nelze vypovědět.

R: