Dmi                C

1. Bosý trávou jsem šel průzračným ránem,

                F  C         Dmi  G

   když den na loukách květy otvírá,

           F                       G        Dmi

   a tam spatřil jsem stát svoji pravou lásku,

    C       F                G

   jak se smutná o kmen vrby opírá.



2. Šel jsem k ní a z dálky jsem jí mával,

   šel jsem blíž, abych svou lásku přivítal,

   když však vzhlédla, já spatřil slzy v jejích tvářích,

   řekla:"Milý můj, ty jsi mě oklamal."



3. "Vem si zpátky prstýnek, co dals' mi z lásky,

   tenkrát, když jsi svou věrnost přísahal,

   sliby tvé odnes' vítr na travnatých pláních,

   přešel rok, a ty sis jinou dívku vzal."



4. Jestli můžeš, tak zkus mi odpustit, má lásko,

   co budu žít, já toho budu litovat,

   člověk sám v neštěstí se jenom těžko brání,

   ty však víš, nepřestal jsem tě milovat.



5. V dlouhých nocích, kdy spánek nepřichází,

   jen obraz tvůj mi před očima vyvstává,

   v náručí chci tě mít, však najednou se ztrácíš,

   já ve snech svých tvé jméno do tmy šeptávám.