D                      G              D A7

1. Tam pod vězeňskou zdí jsem zaslech' dívčí nářek:

     D           G           A7

   "Milý, ty mě necháš samotnou,

             D             G              D          A7

   že jsi z panské sýpky krad', když tvé děti měly hlad,

                                       D

   v dálce vězeňskou loď vidím zakotvenou."



     D G         D          Hmi

R: Ptákům, těm křídla nevezmou,

          D         Hmi       A7

   dál vznášejí se volní oblohou,

            D               G        D             A7

   kde jsou oni a kde jsme my, naše láska a naše sny,

                                       D

   jenom zármutek teď zůstal nad krajinou.



2. Hlas za vězeňskou zdí jí tiše odpovídá:

   "Je pozdě, lásko, nesmíš litovat,

   vždyť proti pánům jsem se zved', chtěl jsem změnit tenhle svět,

   teď musíš naše děti vychovat."

R:



3. Za hrází přístavní noc bledne do svítaní,

   temný obrys lodi splývá s pozadím,

   těžko se slova nachází, ať tě, lásko, Bůh provází

   na cestě k dalekým břehům australským.



              D               G        D             A7

R: + kde jsou oni a kde jsme my, naše láska a naše sny,

                                         G D

     jenom zármutek teď zůstal nad krajinou ...