Je to už víc než dvacet let Co nosila mně na rukou A já ji říkal má máma. Pak přišli lokty rozbitý A spousta dětskejch nemocí Nespala vůbec po nocích A zpívala mně píseň snů. Až budeš hochu velikej Mněj sílu řek a výšku hor A lhát si nikdy nezvykej Dodnes tě slyším, jak mi zpíváš, má mámo. Stichli už ptáci ve větvých A v lampě hoří modrej líh Proč doma není má máma? Čas jako voda utíká Jednou ji odvez, buh ví kam Černej vuz A ja nechápal, proč zpívat mám Ave Maria, Ave Maria. Ja chtěl si hrá s ní trochu dýl Kam stratila se má máma? Já tolikrát bych jednou byl klukem, co najde zase svou mámu. Z vlasu ji voněl rozmarím A v modrejch očích žádnej stín Neměla nikdy má máma. Pro mně vždy mala jenom smích A v bíle skříni marcipán A taky dlouhou řadu knih, Ze kterých učila mně číst. Svět má dvě tváře, hochu muj Dobrou i zlou, to poznáš sám. Ty rovně, jako modřín stuj Ať s tebe jednou radost má, tvá mama. Stichli už ptáci ve větvích A v lampě hoří modrej líh Proč doma není, má mama? Já márně volám do tmy ven A noc má opět ke dni blíž Ozvěna z dálky vrací jen : Prach si a v prach se obrátíš. Ave Maria, Ave Maria. Tak rád, tak rád, tak rád. Kde ji najít mám?