C                 C/H          Ami

1. Dnes večer, lásko, nejdu zrovna nikam,

    Fmaj7              D7         G

   musím si spočítat, co se nevrátí,

     C            C/H           Ami

   když přijdeš, nezvoň, já se nezamykám,

    Fmaj7            G

   to mají ve zvyku jenom bohatí.



2. Mně patří jedno okno do ulice,

   ve kterým sleduju, kam se žene svět,

   co vidím, schovám ve svý harmonice,

   jednou ti o tom snad budu vyprávět.



   Ami                           D

R: O lidech ve frontě na dobrý skutky,

   Ami                  G

   o vlídným úsměvu, co už se nenosí,

   Ami              D

   o nářku rozbitý telefonní budky,

   F                  G

   o smůle, co se mi lepí na šosy.



R: Taky o štěstí, jak je kdo chápe,

   o holkách, který se moc rychle rozdaly,

   občas je zasvědí duše pod make-upem,

   jenže svět kvůli nim sotva zpomalí.



3. Tak vidíš, lásko, už mi bylo třicet,

   a pořád zůstávám jednou z mnoha nul,

   mám jen to svý okno do ulice,

   špehýrku na životm co mě uhranul.



4. Sám stojím ve frontě na dobrý skutky

   s úsměvem, který se dávno nenosí,

   občas dám korunu do rozbitý budky

   a sám se smůle svý lepím na šosy.



R: Možná si po štěstí pokaždý šlapu,

   když spávám s holkama, co už se rozdaly,

   jenomže pořád mám duši bez make-upu,

   třeba svět kvůli mě jednou zpomalí ...