E          H           A      E

1. Jsou věci, který člověk nepochopí,

    C#mi                   F#mi7   H

   tak třeba například ty rádiový vlny,

    E          H           A       E

   ve vzduchu po nich není ani stopy,

   C#mi                  F#mi7         H

   a přitom všude kolem je to vlastně plný,

   F#mi7          H

   anebo balón: přece když to lítá,

     F#mi7                 H

   člověk by uvnitř čekal ňáký zařízení,

    E       H          A             E

   řekněme vrtuli, co by tam byla skrytá,

    C#mi                   F#mi7        H

   jenže v tý kouli nic, ale lautr nic není.



               A6 F#mi C#mi           F#mi

R: A přitom vzhůru,   nese tě to vzhůru,

    E6

   nedá se to nahmatat ani změřit,

      A6 F#mi C#mi           F#mi

   vzhůru,   nese tě to vzhůru,

    E6

   nezbývá nic jiného, nežli věřit,

    E           H           A       E

   že když odhodíš všechny pytle s pískem

         H             A   E

   a nažhavíš všechny hořáky,

         A6 F#mi C#mi           F#mi E6

   [: vzhůru,   že poletíš vzhůru,   až nad mraky. :]



2. A tak má každý balón svoji duši,

   duši neviditelnou, co ho nese vzhůru,

   dál mi to rozebírat nepřísluší,

   na to jsou odborníci nahoře na kůru,

   a když má duši balón, mám ji taky,

   a ta mi poskytuje jedinečnou šanci,

   že kdybych odhodil ty saky-paky,

   tak bych se vznášet moh' se stejnou elegancí.



R: Vzhůru, nese tě to vzhůru,

   nedá se to nahmatat ani změřit,

   vzhůru, nese tě to vzhůru,

   nezbývá nic jiného, nežli věřit,

   že když odhodíš všechna závaží

   a nažhavíš srdce hořáky,

   [: vzhůru, že poletíš vzhůru, až nad mraky. :]