Dmi               Ami      Dmi            Ami

1. Aj, zde leží zem ta před okem mým slzy ronícím,

    Dmi              Ami              C

   někdy kolébka, nyní národu mého rakev,

     Dmi              Ami   Dmi               Ami

   stůj, noho, posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš,

     Dmi              Ami             C       Dmi

   k obloze, Tatry synu, vznes se, vyvýše pohled.



   E F      D# C F E F      D# C F

R: Ú, Kolláre, ú,  ú, Kolláre, ú.



2. Horší nežli divé války, hromu, ohně divější

   zaslepenec, na své když zlobu plémě kydá,

   ó, věkové dávní, jako noc vůkol mne ležící,

   ó, krajino všeliké slávy i hanby plná!

R:



3. Od Labe zrádného k rovinám až Visly nevěrné,

   od Dunaje k hltavým Baltu celého pěnám

   krásnohlasý zmužilých Slovanů kde se někdy ozýval

   aj oněměl již, byv k ourazu zášti, jazyk,

   a kdo se loupeže té volající vzhůru dopustil,

   kdo zhanobil v jednom národu lidstvo celé?

R:



4. Zardi se, závistná Teutonie, sousedo Slávy,

   tvé vin těchto počet spáchaly někdy ruky,

   [: sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,

      ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok. :]

R:

R:

R: