G

1. Když jarní tání mraky rozhání,

              C             G

   obzor se zdá být náhle blíž,



   ten den ti mávám, sbohem ti dávám,

              D            G

   čekají dálky, vždyť to víš.



            C              G

R: Já odcházím, jak mraky táhnou

                              D

   a chtěl bych být pod nimi sám,

            C               G

   já odcházím tou cestou známou

                           D             G

   a před sebou, a před sebou jen obzor mám.



2. Za širou plání slunce se sklání,

   však nekončí se cesta má,

   svět lesních vůní, tisíce tůní

   v náručí své mě objímá.

R:

               G             D             F C G

R: + a před sebou, a před sebou jen obzor mám ...