Když nálada jarní z éteru snese se, oseji v naději snem svůj den, hledám místo klidu když chodím po lese, až konečně vláha zalije zem! Když paprsek slunce z vesmíru snese se a jeho závoj na pole padne, zaplaví mě starost a náhlá deprese když jediný lísteček zvadne! Když zažloutlý list ze stromu snese se osoby s kosou postávají stranou, nastává čas štěstí a recese, svitky se zpečetí a pochodně vzplanou! Když potom mračno na mou hlavu snese se, a já se pomalu vzdaluji stresu, dlouze a klidně, bez známky agrese, přemýšlím a zkouším, co snesu!