G

1. Mezi prsty mi roky utíkaj',

                     C             F      C

   proč blízko duše cítím někdy k ránu strach,

                   Ami                          G

   vždyť v dlaních osudy hvězd stejně mám napsaný,



   nad hlavou mi ptáci procitaj',

                 C             F      C

   letí k jihu, vítr stírá z křídel prach,

                  Ami                         D

   ten směr maj' tisíce cest, tisíckrát hledaný.



          Emi             C   F  C   G

R: Dobře vím: teď někde procitá můj den,

              Ami         C      F       C  G

   já ještě spím, ale už cítím krev ve spáncích,

                 Emi           C     F   C  G

   když začnem hrát, je to jak útěk za sluncem,

                 Ami  C               G

   dám ti svůj hlas, ty mi svý slova dej.



2. Umím i pohladit a snít,

   i ublížit, a dávat slovům správnej řád,

   jen stále hledám tu zem, kam slunce odchází pít,

   neumím kreslit mapy lží

   a hodnejch tváří, na to si neumím hrát,

   pohrobek sídlišť snad smí někdy i hrubě klít.

R:



3. Když vítr okno otvírá,

   zdobí mě do mlhy, když podzim křídla rozpíná,

   když buší do dláždění kyselej pražskej déšť,

   jsem starší víc než o pár let,

   čekat na jaro je pro mě těžší, než se zdá,

   závidím tratím, že smí za sluncem na jih vést.

R: