Emi                  Emi/D#

1. Kdekdo o pravdě zpívá, a z koutku úst

       Emi/D        Emi/C#

   mu pomalu uniká lež,

             C           D      Emi

   falešná hra na čistý tóny a ve hře pár falešnejch es,

                             Emi/D#

   a jinej muziku vláčí jak markytánku

             Emi/D            Emi/C#

   vzadu za vozem, za slávou dál,

                 C          D             Emi

   jen pro ten dnešní den, jen pro jeden bál.



      G              D         Ami               Emi

R: A já nejsem snad sám, kdo hledá klíče k těm dveřím,

         G                    D

   co se otevřou, až začnem hrát

             C                  H7           Emi

   tak, jak zobák nám narost', jak kdo čemu věří.



2. Někde na schodech do nebe sedí ta parta,

   popíjí a začne hrát

   vždycky, když pozemská hvězdička ohlásí pád,

   potom muzika krásná, až tají se dech,

   po letech zazní zas tmou,

   z pásku zašumí, a divná tíha jde do kolenou.

R:

R:



R: A já nejsem snad sám, kdo hledá klíče k těm dveřím,

   co se otevřou, až začnem hrát

   tak, jak zobák nám narost' ...