G     C      G        C   G

1. Je ráno, pěknej den jako nejeden,

       C            G    D

   a brána k štěstí otevřená,

         G      C    G        C    G

   a v světle přikrytá vedle leží ta,

          C    G         D

   která je a není moje žena,

       C             G      C           G

   ať žije lidskej tvor, je osmej termidor

      C     G             D

   a lid za oknem volá "sláva!",

        G    C      G         C   G

   [: a ona po chvíli v moji košili

         C     G      D G

      vstává, tiše vstává. :]



2. Pod blůzou z Marseille však má dvě kameje

   hezčí, než má šenešálka,

   a já je propíjím s jednou bestií,

   která je a není moje válka,

   jó, v malým pokoji ve tmě a ve zbroji

   se rázem kroků nedostává,

   [: když země kdekoli je v letní řeholi

      plavá, tolik plavá. :]



3. Léto uzraje a tahle holka je

   moc bílá na to, aby žila

   jen ze svých kamejí a s mojí nadějí,

   v který je a není moje síla,

   [: jó, je mi do tance, tahle romance

      je možná ženská nebezpečná,

      možná krvavá, možná nepravá,

      ale věčná, bože, věčná. :]