D Moje střevíčky jsou jako ze zlata,A7 když je mám, připadám si hrozně bohatá. Ty si vezmu jen v onen slavný den,D až si sednem do kočáru ty a já. Moje bílé šaty celé z hedvábí ty naráz všechny lidi kolem přivábí. Budou v onen den zářit tobě jen, až si sednem do kočáru ty a já.Emi R: Ach, jsou samé zlato, ach, ty stojí za to,A7 D zlaté střevíčky na nohou, ty tolik krásné jsou.Emi Jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí,A7 když ty střevíčky pěkně jdouD A7 D tou zlatou uličkou. Na své staré banjo nemám vůbec čas, je to dávno, co ztratilo svůj zlatý hlas. V onen slavný den bude nalezen, až si sednem do kočáru ty a já. Moje sestra Luce a mladší bratr Ben budou krásní v těch černých šatech v onen den. Ale nejvíce zlaté střevíce, až si sednem do kočáru ty a já. R: Potom řeknu: "Sbohem, děti, musím jít, odcházím tam, kde věčně září slunce svit." Sen je vyplněn, přišel onen den, kdy si sednem do kočáru ty a já. Všichni lidé budou mi hned závidět zlaté střevíčky i zlatých šestnáct let. Budu bohatá, celá ze zlata, až si sednem do kočáru ty a já. R: