D                        
Moje střevíčky jsou jako ze zlata,
                                A7
když je mám, připadám si hrozně bohatá.
Ty si vezmu jen v onen slavný den,
                             D
až si sednem do kočáru ty a já.

  
Moje bílé šaty celé z hedvábí
ty naráz všechny lidi kolem přivábí.
Budou v onen den zářit tobě jen,
až si sednem do kočáru ty a já.

                       Emi     
R: Ach, jsou samé zlato, ach, ty stojí za to,
 A7                          D
zlaté střevíčky na nohou, ty tolik krásné jsou.
                     Emi   
Jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí,
A7               
když ty střevíčky pěkně jdou
     D      A7    D
tou zlatou uličkou.

      
Na své staré banjo nemám vůbec čas,
je to dávno, co ztratilo svůj zlatý hlas.
V onen slavný den bude nalezen,
až si sednem do kočáru ty a já.

Moje sestra Luce a mladší bratr Ben
budou krásní v těch černých šatech v onen den.
Ale nejvíce zlaté střevíce,
až si sednem do kočáru ty a já.

R:

Potom řeknu: "Sbohem, děti, musím jít,
odcházím tam, kde věčně září slunce svit."
Sen je vyplněn, přišel onen den,
kdy si sednem do kočáru ty a já.

Všichni lidé budou mi hned závidět
zlaté střevíčky i zlatých šestnáct let.
Budu bohatá, celá ze zlata,
až si sednem do kočáru ty a já.

R: