C        Emi    F   C  G              C

1. Táborák zvolna zhasíná, osada už jde spát,

    F           C        D7              G

   kytara tiše doznívá, do duše padá chlad,

     C       Emi  F     C  G               C

   stařičký šerif už líně ruku po láhvi vztáh',

    F             C          D7              G

   pistole chová na klíně, brouká si v temnotách.



     G             C    C7         F

R: Když jsem byl mlád, bývala Ascalona

    Fmi     C         G           C

   nejhezčí osadou, kterou jsem znal,

    G         C   C7         F

   jak častokrát hýřila Ascalona

    Fmi     C        G            C

   divokou náladou, již Bůh nám přál,

     C7        F                 C

   však slávě pistolí už zvolna dozvání

      C7    F       D7      G

   a lesem nehlučí to vlčí volání,

              C     C7             F

   já půjdu spát, však vlajka Ascalony

    Fmi      C          G       C

   musí nad mým hrobem navěky vlát.



2. Vyschly už láhve na stole, pohasl ohňů žár,

   šerif své těžké pistole pověsil na stožár,

   na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí

   a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí.

R: