Jednoho krásného podzimního večera
přišla nešťastná láska co spojila jen dva
A i když zrovna v životě dvakrát nechodí
zavítala si do Vrchlabí
Ona měla svoje mladé srdce z kamene
a on myslel, že žádné nikdy nepodlehne
Neubránili se, když se střetli pohledem
najednou se otřásla zem.
Byli oba jako smyslu zbavení
doteď od sebe kilometry vzdálený.
Snad se narodili pro tento okamžik.
Jeden jediný polibek a příběh může začít!
A tak muziko neseď a hrej
ať svoje poslední střevíce ty dva protančí
Ještě jednou to dokola hrej
ať tahle noc pro ně dva jenom tak neskončí
Tak hrej, tak muziko hrej
Tak hrej, tak muziko
Měl to být jenom jeden nezávazný flirt,
který se měl nad ránem vypařit jak dým.
Avšak ráno probuzeni pevně v náručí
Lásce neporučíš
V jejích v očích vztek, v jeho náhle zmatení,
každý z nich je však narozen v jiném století
i když jsou si souzeni museli sbohem dát.
Takhle jejich láska končí v pád.
Byli oba jako smyslu zbavení
doteď od sebe kilometry vzdálený.
Snad se narodili pro tento okamžik.
Poslední polibek a příběh lásky končí!
A tak muziko neseď a hrej
ať svoje poslední střevíce ty dva protančí
Ještě jednou to dokola hrej
ať tahle noc pro ně dva jenom tak neskončí
Tak hrej, tak muziko hrej
Tak hrej, tak muziko
Nečekejte od toho žádných věd
zapomněla na něj a on cítí beznaděj
a hned jak zhasla světla starých pouličních lamp
odešla jejich láska - co spojila jen dva!
Tak muziko hrej, tak hrej
