Něco mi drtí ruce v zápěstí vnímám dým, chci spát proč stojím sám uprostřed náměstí špína a smrad Všichni se na mě dívaj z výběhů dneska daj jim žrát co cítím z očí, z jejich příběhů? závist, a strach Tak pojď seš podivnej budeš mít soud je jedno, že seš nevinnej pojď seš podivnej budeš mít soud tak rozhodnul jsem já Mý provokace byly záměrný nejvíc jsem se smál je divný to, co není průměrný říkal pan král Už padá kamení na dláždění náhončí už jdou a kolemjdoucí jsou rozvášněný tleskaj a řvou Tak pojď seš podivnej budeš mít soud je jedno, že seš nevinnej pojď seš podivnej budeš mít soud tak rozhodnul jsem já Jsme zvyklí, že se nám zrádci smějou do očí při tom nám kážou svou víru máme v sobě jejich řád, nikdy to neskončí vždycky nám ukážou sílu Jsme zvyklí, že nás maj zrádci pěkně v područí jsme rádi, když jídlo hází občas nás nechaj si hrát, jenže to nestačí vůle ke změně tu schází Vůle tu schází strašně mi schází Soudí mě, že byl jsem svůj Orwell s Kafkou začínaj psát já vím, že tenhle příběh je jen můj další četbou neztratí spád Tak pojď seš podivnej budeš mít soud je jedno, že seš nevinnej pojď seš podivnej budeš mít soud tak rozhodnul jsem já Tak pojď seš podivnej budeš mít soud je jedno, že seš nevinnej pojď seš podivnej budeš mít soud tak rozhodnul jsem já