Dřív rád jsem kreslil tvojí tvář jen z úsměvů Žít (a nechat žít), kdybych tohle všechno vnímal, byl bych tvůj Sám jsem si hrál, po ústech stéká lůj Spíš a já nezasáhnu, když se vplížím do tvejch snů Víš, teď odmítáš mě S tím, že čas se mění Dál jsme připoutaný Stejný, tak proč se vzpíráš Znáš - nicotu osamění tvář - zlem se křiví už nedýcháš - plazíš se je to marný stejně chci tě Sedm let se zdá tisíc roků zkrátí se po vteřinách každej den se ráno probouzíš Sedm let jdeš spát hladíš horkou kůži, co vedle leží sedm let a kterou dobře znáš A vůbec nevnímáš to prázdno kolem nás tak stůj tu se mnou, vždyť si vzpomínáš Víš, tohle tichý město svádí k různejm hrám Znám tu tvou moc, proto se teď radši skrývám, rád jsem sám Víš, teď odmítáš mě S tím, že čas se mění Dál jsme připoutaný Stejný, tak proč se vzpíráš Znáš - nicotu osamění tvář - zlem se křiví už nedýcháš - plazíš se je to marný stejně chci tě Sedm let se zdá tisíc roků zkrátí se po vteřinách každej den se ráno probouzíš Sedm let jdeš spát hladíš horkou kůži, co vedle leží sedm let a kterou dobře znáš A vůbec nevnímáš to prázdno kolem nás tak stůj tu se mnou, vždyť si vzpomínáš Vždyť si vzpomínáš…Sedm let Dřív rád jsem kreslil tvojí tvář jen z úsměvů Žít (a nechat žít), kdybych tohle všechno vnímal, byl bych tvůj Sám jsem si hrál, po ústech stéká lůj Spíš a já nezasáhnu, když se vplížím do tvejch snů Víš, teď odmítáš mě S tím, že čas se mění Dál jsme připoutaný Stejný, tak proč se vzpíráš Znáš - nicotu osamění tvář - zlem se křiví už nedýcháš - plazíš se je to marný stejně chci tě Sedm let se zdá tisíc roků zkrátí se po vteřinách každej den se ráno probouzíš Sedm let jdeš spát hladíš horkou kůži, co vedle leží sedm let a kterou dobře znáš A vůbec nevnímáš to prázdno kolem nás tak stůj tu se mnou, vždyť si vzpomínáš Víš, tohle tichý město svádí k různejm hrám Znám tu tvou moc, proto se teď radši skrývám, rád jsem sám Víš, teď odmítáš mě S tím, že čas se mění Dál jsme připoutaný Stejný, tak proč se vzpíráš Znáš - nicotu osamění tvář - zlem se křiví už nedýcháš - plazíš se je to marný stejně chci tě Sedm let se zdá tisíc roků zkrátí se po vteřinách každej den se ráno probouzíš Sedm let jdeš spát hladíš horkou kůži, co vedle leží sedm let a kterou dobře znáš A vůbec nevnímáš to prázdno kolem nás tak stůj tu se mnou, vždyť si vzpomínáš Vždyť si vzpomínáš…