Emaj7  F#mi               Emaj7

1. Než nás budou zajímat už navždycky jen prachy,

      C#mi                 F#mi  H7           Emaj7

   chci ještě jednou ochutnat z poháru všech hořkostí,

     Hmi             Amaj7 G#mi7 Gmi7   F#mi

   vnímat ještě muziku a  ne už jenom tlachy,

    F#dim             A           H7               Emaj7 F#mi 

Emaj7 F#mi

   nevidět, jak moji vrstevníci jdou krásně od kosti.



2. Než nás budou ovládat už navěky jen věci,

   než se budem klanět už jen obarveným televizím,

   dokážem si přiznat, že jsme v nablýskaný kleci,

   kdo bude mít sílu říci si: já raději zmizím.



    G#dim     F#mi     D9            Amaj7

R: To je ten poločas, poločas rozhodnutí,

     Edim       F#mi   H7             Emaj7

   zda sladce klimbat nebo bolestně bdít,

    G#dim     F#mi    D9             Amaj7 G#maj7 Gmaj7 Hdim

   nechat se zanášet tou pozlacenou sutí

               F#mi(A7)   H7              Emaj7         F#mi 

Emaj7

   s národním hrdinou si říkat: to chce klid, to chce klid.



3. Než budem už navždy číst jen Zápisník a Vlastu,

   chci ještě slyšet slova spalující obsahem,

   vystoupit zas na břeh z toho oceánu žvástů,

   na víkendy do snů jezdit vlastním výtahem.



4. Než nám z lásky zůstanou jen doteky dvou sliznic,

   chci ještě jednou ucítit sladkost jejích mučidel,

   hledáme ji za okny všech kaváren a pivnic,

   a ona bloudí v tanečních a střílí bez všech pravidel.

R: