čas je ostrej jako nůž, říkám si tak se vzmuž, do očí hledím ti dál.. čas je ostrej jako nůž, vděk pomíjí jak růž, nic o co bych sám stál.. tvůj hlas je sladkej jako mámení, však cítím jenom chlad a led co nemám rád.. svírám tvou pravici, která mrazí.. až příjde její čas, k zemi mě srazí! nikdo z nás dvou, nic nevidíš a nevnímáš.. nic kolem nevnímáš.. nikdo z nás dvou. zdvořilý tón a nóbl háv a hlavu pyšně jako páv, pózy a fráze a bezbarvé věty, laciné role, co zevšední léty.. tvůj hlas je sladkej jako mámení, však cítím jenom chlad a led co nemám rád.. svírám tvou pravici, která mrazí.. až příjde její čas, k zemi mě srazí! nikdo z nás dvou, nic nevidíš a nevnímáš.. nic kolem nevnímáš.. nikdo z nás dvou.