G                        C              G

1. Ty, kdo bloudíš sám a sám dlažbou cest a jejich špínou,

             C          G             F D

   smutkem dní a nudou línou, já tě znám,

              G                           C               G

   ty, kdo ztratils' přízeň dam, kdo jsi lásce ustlal v hrobě,

           C             G            F D

   škodíš tím jenom sám sobě, že jsi sám.



           Ami        D         Hmi        E7

R: [: Podívej, kvete růže, podívej, kvete růže,

           Ami        D         G

      podívej, kvete růže, ta tvá. :]



2. Ty, kdo nevíš kudy kam samou bídou koncem týdne,

   nemáš mládí právě klidné, já tě znám,

   kdo se topíš jako prám v naší rozbouřené době,

   v téhle chvíli právě tobě povídám.

R:



3. Ty, kdo znáš se k dětským hrám, co tě bosé nohy zebou,

   počkej na mě, půjdu s tebou, já tě znám,

   slunce zamklo zlatý chrám, noc, ta dáma v černé róbě,

   volá hvězdu a jdou obě přímo k vám.

R: