G

Rec: Už v noci jsem vyrazil jen v blůze, kalhotách

     a s párem starejch bot,

     tam za mnou zůstal San Quentin,

     kavalec a přestřihnutej plot,

     a slunce bodá do očí a jazyk bez vody už zdřevěněl

     a nohy bolí, jakobych nejmíň tisíc mil už šel.



             C      D           G

R: A slunce pálí jen, a slunce pálí jen,

             C         G D               G

   a stínu šmouhu šedivou já táhnu za sebou.



Rec: Mně vždycky táta říkal, že jen jedno je nebe,

     jedno peklo a jeden svět,

     vždyť ještě včera mně to pastor

     z bible čet',

     teď ze lži viním všechny - bibli, pastora i tátu,

     vždyť jedno peklo opouštím a druhý začíná tu.



R: A slunce pálí jen, a slunce pálí jen,

   a stínu skvrnu šedivou já šlapu pod sebou.



Rec: Já dávno boty zahodil,

     když brzdily můj chvat,

     a v břiše mám snad stočenej

     ten přestříhanej drát,

     když náhle v rukou cítím suchej drn a písek, tak už vím,

     proč, i když slunce zapadá, se zkracuje můj stín.



R: A slunce pálí jen, a slunce pálí jen,

   a stínu šmouhu šedivou já tlačím před sebou.



R: A slunce pálí jen, a slunce pálí jen,

   a stínu skvrnu šedivou já zaleh' pod sebou ...