C             F            C

1. Táta můj snad měří jen dva couly,

        G                         C

   ale dům má velkej jako boží chrám

                   F            C

   a peněz má, že neví, kam se koulí,

       D7                        G

   a stále píše, ať se vrátím k nám.



              C                 F              C

R: Já raději sám bych s tebou třel jen bídu s nouzí,

         G                        C

   když tebe táta můj už nechce znát,

                          F                C

   on nezná rána, kdy mě jen tvůj dech probouzí,

        G                          C

   ani noc, kdy žárem nedá se už spát.



2. Pojď se mnou tam, kde řeka v údolí se kroutí,

   než ranní mlha trávu orosí,

   tam najdem zámek z vrbovýho proutí

   bez oken, jen s lůžkem z rákosí.

R: