G                           C            G

1. Tak touhle dobou nejsem v lásce nějak v kondici,

       C            G        A            D

   mý řídký štěstí zahodil osud i s konvicí,

        G                          C             G

   tys' odešla, já poslouchám, co se mi dere z plic,

           C          G        D         G

   mám v tváři výraz šakala a vyju na měsíc.



2. A vod tý doby jsem si jist, že sám se utrápím,

   svý chorý srdce do sklenice s pěnou potápím,

   mě hryže smutek kusadlem a drásá víc a víc,

   jsem spadlej chleba se sádlem, já vyju na měsíc.



3. Když ani lékař čas nezlepší ten můj z lásky splín,

   na krk si připnu malý štěně jako bernardýn,

   půjdu do hor vysokejch, kde není nikdy hic,

   tam sedat budu na skalách a kvílet na měsíc.