A                     D

1. Zbyl noci proužek tenký a stárnem, hochu, s ním,

        A                      D

   tak dolej naše sklenky a vzpomeň zlatých dní,

        F#

   kdy rozlétly se zprávy, co zvedly celý Jih,

                                                   Hmi

   a řeknu rád: byls' kamarád v těch dobách bouřlivých.



2. Jak v novém Eldoradu se všichni viděli,

   těm smyslům plným hladu dny zvolna míjely,

   muž v sebe zadumaný se rázem rozvířil

   a celý rok ten lidský tok jen k západu se lil.



3. Kol hrubých stezek v buši zněl halas výčepů,

   kam jezdci s drsnou duší se táhli poslepu,

   tu přišlo vzpomínání a zazněl náhle zpěv,

   zněl z plných plic, snad ještě víc, a rudě žhnula krev.



4. Když campy ještě spaly a dým jen slabě táh',

   tu zazněl dusot z dáli, kde strměl horský svah,

   šest koní rozpěněných zář lamp a prudký cval,

   to Cobb a spol. se mihnul kol a s poštou pádil dál.



5. Ty barvy zlatých polí a krása časů rán,

   ten obraz v očích bolí a nebyl malován,

   muž s klouboukem a struhou snad vyšel z rytiny

   a mnohý šat se může zdát být z dávné ciziny.



6. Zní rány od mýtiny, kde padá další kmen

   a zvoní kovadliny, vzduch sténá rozechvěn,

   a rumpál v čepech skřípe a hlučí robota,

   tam v údolí se nad poli směs vlajek třepotá.



7. Když nesmálo se štěstí, tak šlo se o kus dál,

   muž jenom sevřel pěsti a s osudem se rval,

   lví srdce měli muži, co stvořili nám zem,

   a zlatý Jih už zůstal v nich a stal se domovem.



8. Už přešla zlatá sláva a spadla opona,

   zas v campech roste tráva a div se nekoná,

   je konec dobrodružství a zestřízlivěl zrak

   a mocný buš je spoután už a přijel první vlak.