1.  Žlutá kytka usychá, váza napůl vylitá,

    v zemi škvíry sluncem letním vyrytý,

    a pod křížem u plotu trčí svíčka bez knotu

    tady leží Johny kulkou zabitý.



R.  Nad hrobem stojí dívka bílá,

    jak ta svíčka, co už dávno nehoří,

    kytku chvějící roku svírá

    a pak ji tiše na hrob položí.



2.  Žlutá kytka usychá, váza napůl vylytá,

    Johny smutný voči do tmy ubírá,

    hledí slepě nahoru až k bílýmu mramoru,

    kterej dveře k němu dolů zavírá.



Rec: Nevidí, jak nad hrobem dívka bílá,

     modlitbou pláč svůj provází,

     a k poslednímu sbohem síly sbírá,

     a pak tiše mezi hroby suchou travou odchází.



3.  Žlutá kytka usychá, váza napůl vylitá,

    kroky mizí vítr bílej přízrak svál,

    a pod křížem u plotu leží svíčka bez knotu

    a i Johny, co tu dívku miloval.