Fmi Es Fmi
Ač dnešní doba nepřeje už kostelům a chrámům,
Fmi Es Fmi
ač zájem lidí obrátil se ke kinům a krámům.
H F# H
Ač zanícená kázání už nehodí se jaksi
D A D
do teorie životní a tím méně i k praxi,
Fmi C+ Fmi7 Fmi6 C# Bmi As As6-C7
přec jen byl dobou která ráda hovoří o člověku
Fmi Fmi6 As Es Es7 C# As-Assus4-As
uprostřed Prahy zbudován památník středověku.
As Bmi
A ten, který v tom kostelíku oblíben býval u farníků
Es
pro plamenná svá kázání...
As C#mi
Ten, který neznal, co je strach,
F# H
ten, z nehož nezbyl ani prach,
C#mi Es7 Asmi
unášen kazatelnou asi znova
F# H
metat by musel krutá slova
B7 Es
do strachem nalomených zad.
Asmi Es7
Rozhoupat chtěl by zvony věží,
Asmi Es7
protože s bojácnými stěží
C#mi Es7
o pravdě hovořit by dokázal.
Asmi Es7
A nenašel by mezi všemi,
Asmi Es7
toho kdo lidem v této zemi,
C#mi Es7
o pravdě hovořit by zakázal.
As C#mi
Ten, který neznal, co je strach,
F# H
ten, z nehož nezbyl ani prach,
C#mi Es7 Asmi
unášen kazatelnou asi znova
F# H
metat by musel krutá slova
B7 Es [(E)]
do strachem nalomených zad.
A F#mi D E7
Poznatek do očí by štípal ho jak mýdlo,
A F#mi D E7
[že lidé bojí se jen o své dobré bydlo,
A F#mi D E7
třesou se před záští maličkých kostelníků,
A Amaj7 F#mi F#mi7 D E7
svých vlastních souse dů, svých vlastních důvěrníků...
As C#mi
Ten, který neznal, co je strach,
F# H
ten, z nehož nezbyl ani prach,
C#mi Es7 Asmi
unášen kazatelnou asi znova
F# H
metat by musel krutá slova
B7 Es7 Asmi
do strachem nalomených zad.
B7 Es7 Asmi
do strachem nalomených zad!
