Mráz držím v dlaních, svět zůstal stát. V hodinách ranních nemohu spát. Jediné slůvko rozdělilo nás. Říkala jsem ti "mluvko" a pojednou je tu zticha hráz. To ty jsi se rozhod jako muž a pravý chlap a řekl jsi: "Rozvod, nechci jít dál podle starých map." Už ani nevím, kdy to bylo. Přišlo to jako malá smrt. Nejspíš byla zima, venku lilo a jestli v nás z naší lásky zbylo aspoň čtvrt, tak teď nezbylo už vůbec nic jak po světle letních létavic. Jen to jediné slůvko. Rozvod.E7 Ami Emi Co bude dál? Spát budeš sám.Dmi Ami Čas dal, čas vzal. Prázdný je krám.Dmi Ami On vyprodal náš prvníbál, Bmi7-5 E7 rok kdesi stál a čekával.Ami Emi Tvé doty ky lehké jak sníh,Dmi Ami smích putyky, co zná náš první hřích.Dmi Ami Náš pokojík v tom poschodí,Bmi7-5 F kam pikolík už nechodí.Dmi Emi Ami Co bude dál, co bude dál, co bude dál? Rozvod. Soud soudí zločiny. Proč máme k němu jít? Tam vzdát se rodiny a zachovat klid? Kdo zná nás víc než já a ty, tvůj rub i líc, mé trampoty? Čí bude stůl, čí bude skříň? Chtěl jsi vždy půl, já, já jsem chtěla míň. A teď nechci nic. Chci vědět jen, jak dětem říct ten divný sen. Co bude dál, co bude dál, co bude dál? Mlčky jsi stál i ty ses bál říct: "Rozvod."