Znám už, znám je v trávě v písku,
stopy nohou tvých.
Píšu právě do notýsku
pár vět bláznivých.
Zůstaň ráno, zůstaň chvíli,
duše má tu strádá.
Být tvůj chléb chci, být tvůj příliv,
říkat: mám tě ráda.

Sítě kroků tvých
pod svou kůži mám,
hm…

Svázána jsem s tvými ústy
stříbrem pavoučím.
Vím, zdá se: svátky, půsty,
výbuch hvězd i stín.
Zůstaň ráno, zůstaň chvíli,
duše má tu strádá.
Být tvůj chléb chci, být tvůj příliv,
říkat: mám tě ráda.

Sítě kroků tvých

pod svou kůži mám,
hm…

Sítě kroků tvých
pod svou kůži mám.
Sítě kroků tvých,
hahaha…

Sítě kroků tvých!