Ztrouchnivělý strom, paže mrazem tuhnou
žijící kdys tělo nyní větve kryjí
těžko poznat ve sněhu postavu nehybnou
rudý krve květ se mrazem vybělí
Průzračné paže ledových bytostí
zvedají mne vzhůru, skutečnost či sen
hvězdy noční oblohy promění se v trny
krutost sfér astrálních, je polární den
CHLAD, chlad mi proudí v žilách
Svoboda všech smyslů běsnící v mém těle
z promodralé postavy vytratil se dech
nehybným vzduchem letící mrak krystalů
od srdcí starých kamenů, jinovatky mech
Vidím - skrze oči ledních medvědů
cítím - skrze v chlad zakletý svět
slyším -skrze nesčetná slz jezera
duše - z každé kapky krve led
