Půlnocí od lamp se táhne dlouhej stín
Asi ho nechytím, a tak se na cestu neptám
Krátký bezčasí jako vteřinový prokletí
Se pokaždé ve světlo zlomí a dál už mi nerozumí
Půlnocí, to městem toulaví psi slídí
A doma netuší, že do snů jim kdosi vidí
Jejich hořkost pijí potají
A sami doufají, že se v nich cosi mění
A den co je nechápe, není
A den co je nechápe, není
Pokaždé na město rosa padá
Vlastní víra nám ukáže záda
A všechny sny jsou zas o den dál
Než bysme chtěli
Pokaždé na město rosa padá
Vlastní touhy nám ukážou záda
A všechny sny jsou zas o den dál
Než bysme chtěli
Než bych si přál
Půlnocí od lamp se táhne dlouhej stín
Já ho nechytím a svou cestu neznám
Každou noc pod nebem doufám, že se to změní
Každou noc pod nebem říkám si, že se to změní
