Ami                    Dmi

1. Já kdysi s úsvitem ti říkal častokrát,

             G7                        C

   že jsi mé slunce, o němž nikdo nemá zdání.

                F                         Dmi

   Řek jsem to vážně, jenže nesmíš to tak brát.

             E           Ami

   Přeháním rád, to bude tím.



2. Já kdysi s úsvitem ti řekla častokrát,

   že jsi mé slunce, které vyšlo v pravou chvíli.

   Slyšel jsi správně, jenže nesmíš to tak brát.

                          A

   Bezpočtukrát člověk se mýlí.

 

             Dmi                       G

R. Slunce je fair, to nezaspí a hřeje záda,

             C                       Ami7

   vysvitne včas, když naprší ti do mikáda,

              Dmi                       E

   nechce nic mít, nic nedluží a svítí stejně

           Ami             A

   na moji tvář, na dlaně tvé.

             Dmi                      G

   Slunce je fair, to nešidí a hřeje pláže,

           C                    Ami7

   odvede své a neslíbí, co nedokáže.

             Dmi                      E

   Kol hlavy měj si svatozář a třeba hřej si,

             Ami

   slunce ty nejsi.



3. I když máš spoustu chyb, tak já ti rozumím

   a slabší stránky tvé ti vůbec nevytýkám.

   Ani já nejsem tvoje slunce, pokud vím.

                             A

   Netrap se tím, to se jen říká.

R.



4. Už raděj mlč a dívej, hvězdy jsou ty tam,

   přichází úsvit, velké slunce hlásí ráno.

   Co přát si krásnějšího nad ten zázrak sám,

   že ty mě máš, že já tě mám.