C                    F         C

1. Jó, někdo má rád housle, jinej suzafon,

                          G

   labužník si harfu naladí,

       C                                 F

   já podporuju mínění, že nejkrásnější tón

       C              G         C

   má banjo, když ho ruka pohladí.



    F               C                              G

R: Nejlepší je banjo, když bujně jeho struny zazvoní,

    C                               F

   banjo je můj koníček, já ho osedlám

        C           G          C

   a chci být jeho věrný podkoní.



2. Už jako malé dítě já s kobylkou si hrál

   a na strunách do pěti počítal,

   pak jako jinoch nejraději dlouho do noci

   jsem kolem krku banjo objímal.

R:



3. Až léta záda ohnou a údy ochabnou,

   až udolá mě reuma jedenkrát,

   pak u domova důchodců snad budu sedávat

   a tam si s banjem na lavičce hrát.

R: