Zdvihnul sem ruku abych nepřestal být
abych se v myšlenkách svých neutopil snad
mám v sobě hříchu že až mračna kdesi nad spánkem
mé noci svírají a nedokáží spát
F C
Ref: A proto věřím v cosi v nějaký svět
G
v člověka co nám může odpustit snad
F C
někdo tu předce musí vědět že jsme
G
a někdo musí nás mít opravdu rád
G
Zdvihnul sem oči abych nespatřil zem
abych se nedotýkal mého druhého já
oblaka vyprávěla o jasných hvězdách
co jsou jen v noci vidět nad nimi stát
Ref: 2x
G
Zaslech sem volání a otočil se čelem
a někdo nahlas se mi do očí smál
zaslech jsem prosby co se do rány stáčí
a tiché pohlazení toho kdo se bál
Ref:
G
Dávno už nevolám jen skály hlasy vrací
v lidech se nad ozvěnou ozývá jen smích
k ránu se nad pokorou pohlazení strácí
a z bílých kapliček jen tichý slyšíš vzdych
