C                           F
1. Abych věřil tichým andělům, abych věřil, že je Bůh
   C                        G 
   Abych slyšel slova Písma tak, jak jsou
   C                         F                  C 
   Musím denně hledat v sobě živou vodu v kraji such
                             G         C   
   Musím denně hledat v sobě víru svou

2. Že jsou myšlenky mé pokorné a odpuštění v nich
   Mají schopnost sklopit vírou nastavený nůž
   A denně neříkat si tisíckrát, že jsem věřící jak mnich
   Prostě věřit si, že tak se chová muž

3. Je tolik spravedlivých na světě a tolik hodných lidí je
   Ale kdo ukáže, že tu vůbec jsou
   Je tolik krásy, že až do očí lehce stoupnou slzy z ní
   Ale kdo ukáže, že tady někde je

4. Je tolik krásných myšlenek, že by stačilo z nich žít
   Byzantská náušnice svítí tak jak vodní vír
   Vír, když v moudrém slunci řeka rozčaruje klid
   Aby na rovinách vodám dala mír

5. Když letí ptáci horou v červáncích tak krásně
   A dlouhé slunce kreslí na skalách jim stín
   Když kluci u řeky se sejdou a vědí přesně a jasně
   Skautské svědomí je prosté hloupých vin

6. Když stojím rozrušený v kostele A jestli je, jsem právě s ním
   Myslím si, že na světě není nikde víc
   To duše tělu pomáhá a v ní Bůh a jeho Syn
   Tak tě prosím, Pane Bože, Bože, jak ti to mám říct

7. = 1.