Dmi                    C

1. Ten den byl beznadějně černej

    Dmi               C

   jak darebáků svědomí,

    Bb                    A7

   jak smutku nával nepřebernej,

     Bb       (A7)       A7(Dmi)

   kterej se náhle prolomí.



2. Pomalu stoupali jsme strání

   až k jedný z nevelikejch skal,

   na který nechal sny a plány

   jeden z těch kluků, co jsem znal.

     F                      C

*: Stačilo málo chybnejch kroků,

     F                    A7

   vtom znenadání volnej pád,

    Dmi                  C

   je to už pěkná řádka roků,

      Bb      A7           Dmi

   v noci si lesem cestu zmát'.

        F                            C

   Pak ležel s kostrou zlámanou a strašně moc chtěl žít,

        Dmi                   A7

   však usíná a přestanou myšlenky hlavou jít,

          F                                C

   z nás každej potom nad ním stál, chlad rána na nás dejch',

      Dmi                        A7

   vítr si s listím pohrával ve větvích březovejch.



3. Teď všichni, co tu se mnou stojí,

   jsme mlčky "ahoj" přišli říct

   na místa, co nás dávno pojí,

   že tenkrát bylo nás tu víc.