G           D            G           D

1. Zase vlahej vítr stromům větve rozkejval,

    G              D            Emi           D

   kytkama voněl stejně, jako kdysi jsem to znal,

       Emi      C            G           D

   a slunečnice u plotů si stály v zahradách

          G         D               G            D

   [: a tráva byla hebounká, když jsem si na ni sáh' :]

           Emi       C

   pak se do ní posadil a:



       C         G         C         G

R: [: Koukal se do mraků, koukal se do mraků,

                  D      G

      jak nebem klidně jdou. :]



2. Já tak dlouho, jak jen žiju, znám už tenhle kraj,

   lidi, co všechno dovedou a dobrý srdce maj',

   z nich nikdo mě už nezná za tu dlouhou řádku let,

   [: co já se světem protloukal, abych konečně se teď :]

   do tý trávy posadil a:

R:

R: