D         A                   Hmi

1. Já město znal, kde končívala dráha,

               A     G      E     A

   a, jak se zdálo, končil taky svět,

           E        G        Hmi

   ulice prázdný, klikatý a šedý

                A          G            D

   jak život, kterej tady každej nějak ved'.



2. Tam někdo snad i studny přiotrávil,

   lidi se báli čistou vodu pít,

   lidi se báli čistou pravdu říkat

   a srdce doširoka otevřený mít.



     D         G                   F#mi

R: Pravda, ta bejvá jako utrženej vagón,

    Hmi       G         F#mi       Emi

   jednou se valí a už nejde zastavit,

    A      G                            F#mi

   dopadá bídně ten, kdo brzdit se ji snaží

    Hmi     F#mi             G        D

   nebo ji za jízdy chce z tratě vyhodit.



3. Já město znal, a není to tak dávno,

   kde už si řekli: dál tak nejde žít,

   kde už si řekli: nejde se jen dívat,

   jak někdo pokouší se pravdu oběsit.



      Hmi     F#mi             G        D

R: + nebo ji za jízdy chce z tratě vyhodit ...