E

1. Mraky šedý jak olověný závaží

                                 F#mi H7

   přines' vítr, co listí začal vát

         F#mi    H7       E4sus C#mi

   na perón zapomenutýho nádraží,

        C                    F#mi(Ami)  H7(E)

   kde na tvůj vlak já jsem čekal tolikrát.



2. Roky běží a trať už dávno zarůstá,

   keře šípků tu rostou v kolejích,

   smutnej dům, ve kterým nikdo nezůstal,

   když vagónů pár odjelo posledních.



    E             Hmi7   F#mi        H7     F#mi       H7

R: Vím ale jenom já, že nultej poledník to místo protíná,

           E                         Hmi7      H7

   jednou zastavil ten vlak a když jsem tě uviděl,

           F#mi       H7        E

   pro mě první vteřinou začal den.



3. Tak tu stojím a zase hlavu otáčím

   jako dávno k rozbitejm hodinám,

   místo růží v ruce kytku bodláčí

   a v krku stáhnutým jen hořký sucho mám.

R: