C      F          C   Ami

1. Tak už se škrábu strání plnou kamenů

            C           Bb                C G7

   a je mi fajn, vždyť každej z nich tu znám,

              C       F                  C   Ami

   mě táta křtít dal vodou z horskejch pramenů,

              C     Bb          C

   tak mě to táhne zase domů k nám.



              Bb                    C

R: Na horách večer se slunce v krvi utápí,

            Bb                          C

   i rána znám, jsou jako jabloň zjara bílý,

              Bb              C

   už mě nic netrápí, a slzy na tvářích

               D7               G

   jsou jenom pot a kapky dešťový.



2. Tak už se škrábu strání plnou kamení,

   za chvíli sad mi z dálky zavoní,

   zůstanu stát u dřevěnýho stavení,

   kde chladí stín těch bílejch jabloní.



R: Kolik je mejlí, kterejm záda jsem už ukázal,

   kolik je cest, co vedly bůhvíkam,

   kolik je písniček, co na nich jsem si zazpíval,

   tohle je ta, která vedla mě zas k nám.



3.=1.