E                 C#mi            F#mi7     E

1. Leželi jsme dlouho v trávě, když se v dálce objevil

                        C#mi        F#              A

   vlak, co jezdí tudy líně rychlostí snad jen pět mil,

             E             C#mi           F#mi7     E

   z toulek se nám kámoš vracel, jak to slíbil dopisem,

             G#mi        F#mi7         G#mi          H

   každej z nás už léta myslel, že se po něm slehla zem.



2. Zamával a hodil pingl, za ním potom skočil sám,

   já v tu chvíli strach měl za něj, ač ho jinak nemívám,

   jen se ohlíd' za vagónem, z čela vlasy odhodil:

   "Vezu jednu dobrou zprávu z konce světa, kde jsem byl!"



    G#mi             F#mi7          H

R: Kousek štěstí já tolik jsem si přál,

          E                 G#mi         A          H

   že je ve zlatě, já si, proklatě, donedávna myslíval,

    G#mi                       F#mi7     H

   mít kousek štěstí, který, když se unaví,

          E              G#mi         A     H    E

   třeba najednou se mi náhodou i do cesty postaví.



3. Jako blázen můžeš kopat, hory hlíny převrátit,

   třeba stovky tisíc lopat, ale zlato nenajít,

   že mě čeká teď a tady, mohlo mě dřív napadnout,

   jsou to dobří kamarádi, no, a tenhle známej kout.



            E              G#mi         A     H    E

R: + třeba najednou se mi náhodou i do cesty postaví ...