Hudba Praha
Česká rocková skupina Hudba Praha je pokračováním skupiny Jasná Páka, která vznikla v roce 1981 okolo kytaristy a písničkáře Michala Ambrože a tehdejšího frontmana, akademického malíře Vladimíra „Dády“ Albrechta. V kapele působily další osobnosti české hudební scény – bubeník David Koller, baskytarista Jan Ivan Wünsch a kytaristé Bohumil a Vladimír Zatloukalovi. Jasná Páka byla pravděpodobně největším objevem československé klubové scény na začátku 80. let. Pestrá směsice pub-rocku, punku okořeněného prvky nové vlny (oblečení, někdy pomalované obličeje) skloubená se starým rhythm & blues a neotřelým, syrovým písničkářstvím ji od samého počátku předurčovaly do přední pozice české nové vlny. Charakteristickým znakem její hudby se staly ječivé dívčí hlasy – Markéta Vojtěchová a Ivana Fraňová, kterou později vystřídala Zdena Pištěková – postavené do kontrastu s mužskými hlasy a syrový sound kytar.
Jasná Páka se následkem Trojanova seznamu zakázaných kapel a článku „Nová vlna se starým obsahem“ v Tribuně ocitla na černé listině. Celostátní zákaz hraní, odstoupení zřizovatele a následné napětí v kapele pomalu vedly k jejímu konci. Vedoucímu Michalu Ambrožovi zbývaly jen dvě možnosti − buď sestoupit do undergroundu a hrát dál pro omezený počet posluchačů po soukromých bytech či stodolách s možností postihu represivními složkami nebo postavit nový soubor a pod jiným názvem vystupovat „na starých známých místech“, tedy v klubech jako Chmelnice, Litochleby či Opatov. Navíc se Ambrožovi zdálo, že se onen model divokých pub-punkových jasnopákovských vypalovaček poněkud vyčerpal, a tak začal hledat ke svým textovým sdělením jiné hudební výrazivo.
1. období
Během doby temna, která se rozhostila po zákazu Jasné Páky, Michal Ambrož kapelu přestavil a použil tehdy hojně používaný trik − přejmenoval soubor na Hudbu Praha. Tento název vymyslel děda baskytaristy Jiřího Plecha Novotného, který bydlel ve střešovickém domku sloužícím jako společná zkušebna několika pražským skupinám. Stařík ležel neustále v posteli a když kolem něj hudebníci procházeli, nadšeně je zdravil: „Á! Hudba…! Praha…!“ Diváci, kteří od května 1984 (tehdy skupina poprvé vystoupila v Junior klubu Na chmelnici) začali chodit na koncerty nového Ambrožova seskupení Hudba Praha, se nestačili divit.
„Agrese byla ta tam, místo ní přišel elegantní zvuk s výraznými melodickými písničkami a velice smutnými texty, vyjadřujícími neuchopitelnost tohoto světa. Něco, nějak, někde. Posluchači začali Hudbě Praha vzhledem k její předchůdkyni Jasné Páce vyčítat příklon k popu. Jenže málokdo si uvědomil, že Hudba Praha jako první poznala, že i tzv. komerčnost je v podstatě prostor, v němž lze rozvinout jakýsi druhý plán − sdělení,“ píše v knize Excentrici v přízemí Josef „Zub“ Vlček. V Encyklopedii jazzu a populární hudby stroze dodává, že „texty většinou obsahují nahořklá témata nenaplněných lidských vztahů a nedorozumění“, přičemž skupina přiznává ovlivnění elektrifikovaným folkem. Michal Ambrož ještě před vznikem Jasné Páky také folkařem byl, proto onen důraz na texty, jejichž „hořkosladká nálada, připomínající jeho oblíbený fernet, má určitě dnes blíže písničkářům, než k módnímu funkovému rocku“ (Vlček, Excentrici v přízemí).
Důležitý byl také výběr spoluhráčů, jimiž se Ambrož obklopil. Hudbu Praha opustil David Koller následující Bohumila Zatloukala do 5P (tehdy profesionální kapely Luboše Pospíšila) a „Dáda“ Albrecht, který se chtěl nadále věnovat jenom malování. Z bývalé sestavy tedy zůstal jen veterán Jan Ivan Wünsch, Vladimír Zatloukal a zpěvačky Markéta Vojtěchová a Zdena Pištěková, které zanedlouho doplnila na trio Alena Daňková. Za bicí usedl nejdříve Libor Kubánek a v roce 1985 ho vystřídal Ludvík „Eman E. T.“ Kandl. Obsazení také doplnily tři nové nástroje: klávesy − Tomáš „Bond“ Volák, tenorsaxofon − Vítek Malinovský a altsaxofon − Karel Malík. Koncem osmdesátých let nastupuje zpěvačka Jarmila „Jamajka“ Koblicová a vrací se Bohumil Zatloukal.
Během druhé poloviny osmdesátých let se Hudba Praha stala jednou z nejoblíbenějších pražských klubových kapel. Cestovala po celé republice, vystupovala po klubech, kulturních sálech, hospodách i na venkovských tancovačkách. Repertoár se každoročně zkoušel na letních soustředěních u Ambrožů na mlýně v Okrouhlici, kde se kolektiv také utužoval během nekonečných mejdanů. Premiéry nových skladeb se vždy předváděly v místním kulturním domě, kde se párkrát objevil i dramatik Václav Havel.
Popularita kapely byla v té době tak obrovská, že byly některé její písně dokonce vydány na oficiálním nosiči. Tahanice a spory měly za následek podivuhodný patvar, nad kterým se laik divil a odborník žasl − místo standardního LP vzniklo roku 1988 jako dvojité EP nazvané Hudba Praha. Kompletní album Hudba Praha vydal tehdy Panton pouze na kazetě. V roce 1990 a 2001 vydal jeho reedici na CD znovu Panton a o tři roky později EMI. V roce 1992 vyšlo koncertní album 10 let Hudby Praha − Jasná Páka! se záznamem koncertu v pražské Lucerně z 8. prosince 1991. Na začátku devadesátých let se vokální trio zúžilo na duo tvořené Jamajkou Koblicovou a novou vokalistkou Danielou Čelkovou. V této sestavě vyšlo v roce 1993 u společností EMI/Monitor druhé studiové album Maelstrom. V roce 1994 vydala společnost Reflex Records výběrové album Starý pecky, které zachycovalo písně z celé historie kapely, a v roce 1995 vyšlo pod značkou Bonton Music třetí studiové album Maják (jeho reedici vydává roku 2004 EMI).
První epochu Hudby Praha uzavřel rok 1996. Důvodem bylo přetížení skupiny a sólové projekty jejích členů. V tu dobu se mělo za to, že kapela provždy ukončila svoji činnost a společnost Bonton vydala „poslední“ album s názvem Divoký srdce, jehož název následně nesla i nová kapela Michala Ambrože. Následovalo velké české turné, které bylo symbolicky zakončeno 6. listopadu 1996 vystoupením v pražské Lucerně, jehož záznam vydal Bonton na koncertním dvoualbu Nashledanou a které natáčela televize.
2. období
1. června 1999 umřel Jan Ivan Wünsch, krátce před charitativním Koncertem pro Kosovo, kterého se Hudba Praha měla po tříleté odmlce zúčastnit. Do kapely přišel baskytarista Jiří Jelínek a Hudba Praha nakonec s velkým úspěchem vystoupila. Dílem nostalgie a dílem nátlaku příznivců kapely se bývalí členové sešli a probudili kapelu opět k životu.
Nastalo období aktivní koncertní činnosti a na podzim roku 2006 oslavila kapela označovaná tou dobou Jasná páka/Hudba Praha 25. výročí od svého založení. V roce 2007 vydala společnost EMI koncertní dvoualbum 25 pecek se záznamem vystoupení z 6. 12. 2006 v pražské Akropolis, které vyšlo rovněž na DVD. Videodisk obsahoval záznam „mikulášského“ koncertu, několik archivních snímků a dokumentární film Společenství Jasná páka režiséra Olivera Maliny Morgensterna.
V prvních pěti letech došlo opět ke změnám sestavy, po odchodu Ludvíka Kandla si za bicí sedl Michael „Šimon“ Šimůnek, vokalistku Danielu Čelkovou nahradila nejprve Karolina Skalníková, poté Petra Studená a jako host se stále častěji začal uplatňovat zpěvák a showman Petr Váša. Na začátku roku 2009 z kapely odešla Petra Studená a po vleklých rozporech i Jarmila „Jamajka“ Koblicová a Bohumil Zatloukal.
3. období
Zanedlouho do Hudby Praha nastoupila posila – dvě mladé zpěvačky a studentky mezinárodní konzervatoře – Kristýna „Týna“ Peteříková a Alena „Álla“ Sudová. Začalo období zkoušení koncertního repertoáru v novém složení. V den desátého výročí úmrtí Ivana Wünsche se v pražské Akropoli konal vzpomínkový večer spojený se křtem knížky od Janu Wünschovi – Bav se s volem o sobotě, kterou sestavil Vojtěch Lindaur. Ke kapele se tehdy připojil bývalý saxofonista Vítek Malinovský a v srpnu 2009 se stal součástí hudební sestavy natrvalo. Na podzim 2009 se začalo nahrávat nové studiové album s názvem Degenerace. Obsah desky tvořily nejen úpravy starších skladeb, ale i řada novinek. Album mělo ve srovnání se svými předchůdci poněkud odlišný, plnější zvuk a bohatší aranžmá. Naznačovalo nový směr, kterým se skupina ve své umělecké tvorbě začala ubírat.
Více na www.hudbapraha.cz/
