Žil jsem tam, on stojí pořád, jde vidět jako když hoří požár Od dětství jako darebák, darebák, miluju svůj panelák, panelák. První patro Matulík, Glůba,, pán vařil a kouřil jak duha Druhé patro Jurza kurva, ochlasta Peši, co se uchlastal. Po smrti ho nahradil Kučera, ve dvě ráno obkládal obyvák, dřevem, Posílal svou ženu Bídu pro pivo, aby mohl zapíjet tuzemák. Ve třetím se udály věci, první tráva a první deci, pogy, ruby, výměna kartiček, schovka, vybíjená, hmm, náš byl svět. Ve čtverce bydlel Peťa, chovatel myší a ganja-men světa Nad ním v pětce Marahář, Marahář, pokrový papaláš, papaláš. Šestka nebyla moc dobrá, pan Kyn se s náma chtěl porvat, že jsme nesundaly plavky jeho dceři, nám ale bohužel nechtěl věřit. V osmičce byl ten nejvyšší a je pořád a navždy bude žít, Joe Sanchez, nejlepší domovník ve Zlíně a širokém okolí. Yes, 4810 Jižní svahy, Zlín, tam jsme všichni vyrůstali a teď slyšíš, co z nás vyrostlo. Díval jsem se do tváří, kluků, který znám Který šlapou tak jak já, Asfalt sídliště Hledal jsem v nich pokaždý Aspoň chuť se hnout, Ale víc než nudu jsem U nich nenašel. Beton a spáry, zevly a hřiště, tam kde felíme je pískoviště Nejsme bábovky, jsme jako Mayové Kadej kopu uhlí, víš, jako králové. V panelu, tohle je sídlák snů, namelu maso pro naši crew Zdraví i Potměšil, mega fellák, bydlí s Hrušínským a hejtí každej barák. Miluje sídlák, disco, holky od Bobří řeky a pivo Tůrujem, ve škodárně blok, na kole už nejezdíme nějakej rok. Ať si černo-bílej, nebo modrej, žluto-šikmej, furt příběh stejnej, I zvonek mám pořád stejnej, zavolej, tohle je přece můj panelák. Díval jsem se do tváří, kluků, který znám Který šlapou tak jak já, Asfalt sídliště Hledal jsem v nich pokaždý Aspoň chuť se hnout, Ale víc než nudu jsem U nich nenašel.