Pavouci spřádají své sítě 
Okna jsou plná jejich pastí 
a v koutku na kořist vyčkávají. 

Číhají za dveřmi, číhají v oknech 
a svět je náhle třpytivý, 
třpytivý ale zamřížovaný. 

Už po mně jdou 
vše o mě vědí 
dnes sytí jsou 
zítra mě možná snědí.