D                 G       D

1. Vzduch voněl senem, létem a sexem,

                  A     G         D

   před svatým Jenem v kapličce smek' jsem,

                        G          D

   vzpomněl na Vénu z Prostřední Lhoty,

    C        G    A             D

   co kvůli senu měl jen trampoty,

    Emi      F#mi  Hmi    G

   koníčkem Venci bývaly děvy,

     Gmi       D      Emi     A

   vdané, i s věnci, Marušky, Evy,

    Emi     F#mi Hmi         G

   dobýval těla jim tajným klíčem,

    Gmi        D      Emi      A

   každá ho chtěla, zmámená chtíčem.



    D       G  F#mi   Hmi  G       D     A

R: Jinak voní seno koním, jinak zamilovaným,

    D         G   F#mi    Hmi G           D     G A

   fouká z polí, láska bolí, nevěř snům slibovaným.



2. Padala rosa, když Véna s Radkou

   přes pole prosa kráčeli zkratkou,

   znal Véna postup milostné lekce,

   dívenky podstup překonal lehce,

   jak ti dva jdouce, kam nohy je nesly,

   do sena v louce v objetí klesli,

   už ruka vjíždí pod riflí slupku

   a pohyb hýždí natřásá kupku.

R:



3. Frontální systém postoupil zníží,

   po nebi čistém mračna se blíží,

   Jeřábek děda viděl to oknem,

   dostal strach, běda, že seno mu zmokne,

   vyrazil chvatně, chtěl seno mít v suchu,

   viděl už špatně a měl vadu sluchu,

   kabát do deště popad' ze židle,

   a v kůlně eště trakač a vidle.

R:



4. Co se dál dělo, jaký byl vývoj:

   na těle tělo v seně jak příboj,

   a před tou kupkou bylo zřít dědu,

   s vidlema v rukou z toho nedělal vědu,

   i v dobrém bydle neztratil fortel,

   mihly se vidle a stvrdily ortel,

   pak řev Vény chlapce bolestí, zmatkem,

   když vidle hladce mu projely zadkem.

R:



     D                   G       D

*: Zpíval jsem schválně na Vény počest,

           A        G       D

   jak originálně připravil o čest,

    Emi     F#mi Hmi     G

   nebývá zvykem o noci prvé,

         Gmi            D     Emi       A D

   by chlap ztratil s křikem půl litru krve.