G      Ami     G         D

1. V hospodě U dubu seděl krejčí Karas,

     G       Ami     G     D   G

   právě šestý pivo vyzunknul naráz,

      F          G       C       D

   "proč já mám za ženu takovou hyenu,"

    C     D      G

   rozumoval nahlas.



    F           G      D          G

R: Rumba, rum, rumba, rum bumbá, rum.



2. Po vosmým pivečku byl tu náhle nápad

   a krejčík s nadhledem začal věc chápat:

   jako se voběsím, tím Mářu vyděsím,

   zas to bude klapat.

R:



3. Na tu svou legraci tuze moc se těšil,

   hned druhej den ráno kšandy si sešil,

   aby ho unesly, až vodkopne sesli,

   užil kvalitní tesil.

R:



4. Nejlepší voprátka z prádelní šňůry je,

   vona se do hrdla správně zaryje,

   užiju si švandy, zavěšen na kšandy,

   až mě najde Marie!

R:



5. Žena se navrací, jen pár kroků zbývá,

   krejčík se pokojně u stropu kývá,

   jazyk má namodro, voči v sloup nadobro,

   jak to při tom bývá.

R:



6. Srdcervoucí výkřik rozlehl se nocí

   a ubohá žena k zemi se kácí,

   srdeční zástava boj nad ní vyhrává,

   konec je s legrací.

R:



7. V krejčím se pohnulo nečistý svědomí,

   už se chystal slézti, vtom někdo zvoní:

   sousedka vodvedle přiběhla sem hnedle,

   hrom aby bacil do ní!

R:



8. Žádnej živej není, vezmu si památku:

   penízky, řetízky, hedvábnou látku,

   tupě zírá krejčí, jak po bytě smejčí

   a krade v šuflátku.

R:



9. V krejčím už kyne žluč, má násilný spády,

   počkal, až obrátí se k němu zády,

   když kradla z lednice, z vejšky kop' ji do zadnice,

   šok ji sklátil záhy.

R:



10. Dvě mrtvoly v bytě, to se mi nelíbí,

    musím si vobstarat někde alibi,

    uvolnil kšandičky, ne však krk ze smyčky,

    dopustil se chyby.

R:



11. Poučení měl bych nakonec vykládat:

    s žerty je potřeba chytře nakládat,

    při každým humoru mít se na pozoru

    a bystře uvažovat.



R: Rumba, rum, rumba, rumba, rum, bum!