D                  A         Hmi

1. Za bolest květiny, za sílu vzdoru,

    G      A            D            F#

   holýma rukama chtít sevřít tisíc voltů,

       Gmi(G)  (A)     D            A(D#dim)

   [: děkuju, děkuju studentskému vzoru,

       Hmi(Emi) Emi(Hmi) F#       Hmi

      děkuju,  děkuju   jim za revoltu.



2. Za pocit svobody, za trikolóru,

   co byla dvacet let jen hadrem na podlahu,

   [: děkuju, děkuju Občanskému fóru,

      děkuju, děkuju jim za odvahu. :]



    G      F#mi    A   Emi   Hmi      A

R: Dějiny pohnuly se, začíná od nuly se

   G           F#mi     A  D        A      D

   a šťastná hvězda bliká: ať žije republika!



3. Ulice jevištěm bez nápovědy

   stala se přes noc a každý hrál hlavní roli,

   [: kumštýřům děkuju, jistě ne naposledy,

      za to, jak báječně rozdali se pro lid. :]



4. Urážky, pomluvy od toho, kdo zavlek'

   společnost k zoufání a za mříže dal rady,

   [: děkuju, děkuju i vám, pane Havle,

      děkuju, děkuju, že jste zůstal tady. :]

R:



5. A ještě děkuju všem slušným lidem,

   co vyšli do ulic v té rozbouřené době,

   [: nás nikdo nesvede už z cesty, po níž my jdem,

      děkuju, národe, že patříme sobě. :]



6. Podzim se dostavil tak, jak to bývá,

   a před ním bylo jaro v šedesátém osmém,

   [: a tak jdu po světě, dívám se a zpívám,

      co dříve byli jsme a nyní co jsme. :]



   G D        A      D

R: + ať žije republika!