E     D      E     H            E

1. Vojín Piskoř Miloš měl čtyřicet kilo,

     F#mi E    F#mi  E    H            E

   propadlej hrudní koš, na břicho nezbylo,

    A              E     F#           E

   von však na to nedbal a s pýchou pravou

    A          E      H            E

   často se holedbal se svou postavou.

          A           E      F#mi       A

   Prej když si, vážení, z hlavy sundá čepici,

    G              A       G           A

   tak že klidně proleze hlavní skrze houfnici.



    G             H       E H E

R: Kanón, rajón, lampas, bum.



2. Tenkrát v opilosti četař ho poňoukal,

   aby ty svý kosti do těla nasoukal,

   že má fůru keců, na něj se vobořil,

   zpitej Piškoř z hecu do laufu se vnořil,

   leč hlava se v hlavni mu nějak divně zaklesla,

   pak už ani kroucením vyprostit ven nešla.

R:



3. Blížil se čas střelby, s ním se blížil malér,

   dávno už neměl by v hlavni bejt ten frajer,

   tak jsme mu polili hlavu trochu volejem

   na čištění po střelbách - snad k výsledku dospějem.

   To je, vážení, situace k zasmání,

   jenže to tu taky trochu basou zavání.

R:



4. Střelby jsme prošvihli díky přítomnosti

   vojína Piskoře v nábojový komoře,

   tím pádem jsme všichni bez vycházek byli,

   tož jsme Piskořovi na těle ublížili,

   neměl cpát hlavu tam, co je místa málo,

   pane prokurátore, dyk se tak moc nestalo.



        A

*: Teda až na tu zlomenou nohu,

   na těch pár vyraženejch zubů,

   a na to voko už vidí,

                Hmi        D     G

   výše trestu se mi zdá přiměřená,

   A            E      A

   ale tak pro vosm lidí.