D             G       D     C     G     A D

1. Utrpěl jsem krutou ztrátu, těžký je můj osud,

    A               D   G     C    G        D G

   neb' už nejsem v aparátu, jako byl jsem dosud,

     Ami            H7             Emi      H7

   dvacet let jsem věrně sloužil proletariátu,

   Emi          D                G    D  A D

   a včera se smutně ploužil ze sekretariátu.



2. Kam já jenom, ubohý, se kádrově teď včlením,

   bez vedoucí úlohy se život rychle mění

   a ten, kdo mi lezl včera do zadku jak pako,

   s úsměvem dnes za večera do téhož mě nakop'.



    Hmi        F#mi        G            F#mi

R: Jako zlato bez karátu jsem bez svého aparátu,

   Hmi A   D   G   D            A   D

   aparát, aparát, už není můj kamarád.



3. Že prý nejsem řádně vzdělán a pro jevy mumlu,

   tak z toho si houby dělám já, absolvent VUMLu,

   ke klasikům do učení, tam jsou věci skryty,

   a krizové poučení nad všechny maturity.



4. Že zdravotně z toho trop jsem, marně hlásím vládám,

   už je konec se SANOPZem, na Bulovce strádám,

   naše prý se rovnat může zdravotnictví světu:

   na pokoji osm lůžek, a nás deset je tu.



R: Kdo se o mě postará tu, když už nejsem v aparátu,

   aparát, aparát, zase bych tam šlapal rád.



5. Co můj obchod separátní s dovozovým žvancem,

   kam jsem jako aparátník chodil s velkým rancem,

   copak můžu brát to s klidem: místo kentky marska,

   k tomu ňákej inteligent jí můj sýr ze Švýcarska.



6. Měl jsem Tatru 613, předtím šetstettrojku,

   dneska už je všechno jináč, čert vem pěrestrojku,

   fajn bylo bez revoluce i bez demonstrací,

   nakonec snad budu nucen živiti se prací.



R: Jak k hranicím ostny drátu patřil jsem já k aparátu,

   aparát, aparát, kde teď budu spát a brát?